Vyznáte se ve dřevě?

Není den, abychom nepřišli do kontaktu se dřevem. Je všude kolem nás. Dřevo používáme jako stavební materiál, palivo, na výrobu papíru a celulózy, na výrobu hudebních nástrojů, nábytku, ale získáváme z něj i chemické látky, jako je například kaučuk nebo pryskyřice.

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak dlouho dřevo roste nebo z čeho se skládá? A čím vším musí projít od vypěstování malého semenáčku, přes pokácení v lese, až po finální opracování dřeva a jeho dodání k zákazníkovi v podobě hotového produktu? Je to dlouhá cesta, o které nemáme mnohdy ani tušení: vypěstování sadby v lesních školkách, výsadba, ochrana v lese, těžba, doprava, manipulace, odkornění, změření, zpracování, pořez, sušení, třídění, opracování, balení, expedice, prodej.

Dřevo je velmi cenný materiál, který zná lidstvo od nepaměti. Kromě kvalitního stavebního a konstrukčního materiálu nám stromy přináší další cenné benefity. Poskytují stín, zachycují prach svými listy a tlumí hluk, což je zejména ve městech velmi žádoucí. Zadržují vodu v krajině, pomáhají čistit vzduch a k tomu všemu nám pomáhají zkrášlovat naše životní prostředí.

Jak číst v letokruzích?

Strom, jako zdroj dřeva, tvoří kořeny, koruna a kmen. Právě na kmeni, na příčném řezu stromu můžeme vidět letokruhy, což jsou vlastně přírůstky stromu za jedno vegetační období. V našich končinách odpovídá jedno vegetační období jednomu roku, proto můžeme podle letokruhů snadno určit stáří stromu. Letokruh je většinou tvořen světlejšími a tmavšími pruhy. Světlejší a měkčí část letokruhu je jarní přírůstek dřeva, který přirůstá rychleji. Tmavší část dřeva je letní pomalejší přírůstek dřeva.

Dřevo je hmota organického původu, která se skládá ze třech základních složek:

• celulóza (cca 40–50 %)
• hemicelulóza (20–30 %)
• lignin (20–30 %)

Tyto tři složky tvoří dohromady dřevní hmotu. Dřevo dále obsahuje i ostatní látky, např. pryskyřice a třísloviny, které zlepšují jeho odolnost.

Dělení dřevin

Dřevo vyniká různorodostí struktur, barev, ale především pevností a snadným zpracováním. Na základě těchto vlastností a mnohých způsobů využití dělíme dřevo do určitých skupin. Ty základní si společně projdeme, abychom se v nich vyznali.

Listnaté dřeviny

Až na výjimky na zimu vždy opadají. Pro svůj růst a bohaté olistění potřebují velké množství vody a světla. Stejně jako jehličnaté dřeviny jsou pro lidi bohatým zdrojem dřeva pro stavbu i topení. Listnaté dřevo vyniká oproti jehličnatému větší různorodostí barev. Díky tomu je oblíbeným materiálem na výrobu moderního dřevěného nábytku. U nás je tato skupina bohatě zastoupena měkkými i tvrdými dobře známými dřevinami, jako jsou např. dub, buk, bříza, topol, lípa, javor, habr a mnoho dalších.

Jehličnaté dřeviny

Jsou svým vývojem starší než listnaté dřeviny. Jehličnaté stromy opadávají průběžně, takže celoročně působí jako stálozelené, kromě modřínu opadavého, který na podzim shazuje všechny jehlice naráz. Místo listí mají jehličí a jejich plody jsou šišky, které v sobě schovávají semínka. Dřevo jehličnatých stromů je u nás často využíváno ve stavebnictví například na střešní konstrukce. Nejrozšířenějšími druhy jsou u nás smrk, borovice, jedle, modřín.

Tyto zástupce jehličnatých stromů, pak považujeme také za zástupce měkkého dřeva. Nevýhodou měkkého dřeva je větší tendence podléhat hnilobě a škůdcům, což se dá v dnešní době snadno vyřešit správným ošetřením dřeva impregnačními přípravky jako je například Argali bezbarvá impregnace na dřevo.